je značka, kterou zapisujeme tóny do notové osnovy.
Vzhled noty určuje jak máme tón hrát dlouho. Naopak poloha noty v notové osnově (tedy na jaké lince, či mezeře se nachází) určuje její výšku - tedy jaké tón nota představuje.
U rytmických nástrojů (bubny, činely, triangl aj) poloha určuje, do jakého bubnu, nebo perkuse máme uhodit. Bicisti však používají trochu rozdílný notový systém.
Vzhled, jak už víme, záleží na délce noty. Každá nota bez rozdílu má hlavičku. Pokud je to celá, nebo půlová nota má hlavičku nevyplněnou. Kratší noty už hlavičku vyplněnou mají. Všechny noty, až na celou, mají i nožičku. Pokud se nota nachází od třetí linky níže, nožička míří nahoru. Pokud se nota nachází od třetí linky výše, nožička míří dolu. Polohu nožičky na třetí lince (uprostřed) můžeme zapsat oběma způsoby. Osminová nota a kratší mají navíc ještě praporek. Pokud jsou za sebou noty s praporkem, spojí se dohromady a praporky se změní v trámec.
je značka, která graficky znázorňuje místo (resp. dobu), kde se nic nehraje. Svým tvarem určuje svoji délku (viz obr. níže).
Noty a pomlky, jež jsou kratší jak osminová, zkracujeme o polovic přidáním dalšího praporku > nota šestnáctinová, dvaatřicetinová atd.
Pokud jsou za sebou noty s praporkem, spojí se dohromady a praporky se změní v trámec. Osminová nota má trámec jeden, šestnáctionová dva atd.
Trámce se pokládají ideálně tak, aby byl notový zápis přehledný. Existují zažitá pravidla:
ve 4/4 taku děláme skupinky po čtyřech
ve 3/4 taktu děláme skupinky o délce jedné doby
ve 6/8 taktu děláme skupinky po třech, nebo po šesti
Trámcem jdou spojit i noty s nestejnou délkou. V takové případě je odpovídající počet trámců jen u nožičky konkréttní noty.
Může se stát, že chcete zapsat délku noty, pro kterou neexistuje žádná nota. Např. nota na tři doby, nebo na jedna a půl doby. Vyřešení tohoto problému je dvojí:
Můžeme dát k notě tečku; tečka totiž prodlouží notu o polovinu její původní délky, viz obrázek níže.
Nebo můžeme dvě libovolné noty, které jsou stejně vysoké, spojit obloučkem, tzv. ligaturou. Ta spojí jednu notu (ale i klidně více) do jedné. (Ale pozor, můžeme se setkat i s obloučkem nad notamy rozdílné výšky. To už ovšem není ligatura, ale legato!)
Noty v první lince jsou prodlouženy tečkou, ve druhé jsou spojeny ligaturou. Mají však stejnou délku.
Ligaturu na rozdíl od tečky můžeme využít k prodloužení noty napříč takty
Představme si, že už nás omrzelo hrát noty, které mají celočíselnou délku. Což takhle notu o délce jedné třetiny, dvou pětin... to lze a v notovém zápisu se to dělá pomocí nepravidelných rytmických skupin. Taková skupina vypadá jako obyčejná skupina not spojených trámcem (popřípadě hranatou závorkou) ale označena číslem.
Nejpoužívanějším druhem je triola (viz první řádek na obrázku níže). Ve 4/4 taktu vidíme dvanáct osminových not seskupených po třech. Skupinky jsou ocejchované číslem tři, což nám říká, že se jedná o rytmickou skupinu o třech dobách. Triola má pak celkovou délku jedné doby. Jak jsme to poznali? V rámci jednoho 4/4 taktu máme čtyři trioly, každá tedy musí trvat jednu dobu. Jiné už to ale je na třetím řádku téhož obrázku. Jsou zde také skupiny po třech, ale pouze dvě. To znamená, že v tomto případě je celková délka jedné trioly dvě doby. Tomuto konkrétnímu případu, kdy hrajeme tři noty na dvě doby, se říká velká triola.
Samozřejmě triolou to nekončí:
kvartola - 4 noty
kvintola - 5 not
sextola - 6 not....
Triola (tři na dobu)
kvintola (pět na dobu)
velká triola (tři na dvě doby)
Pro ujasnění, ještě jeden příklad, kde vezmeme v potaz taktové označení
V prvním taktu na obrázku 1 níže vidíme obyčejnou triolu (3:1). To poznáme podle toho, že zbytek taktu je vyplněn pomlkami s celkovou délkou 3 doby-> na triolu tedy zbyde jedna doba. Jiné to je v druhém taktu. Tam vidíme mimo triolu půlovou pomlku -> na triolu zbydou dvě doby -> poměr rytmu je 3:2 (triola na dvě doby = velká triola). Vet třetím taktu vidíme pomlku čtvrťovou -> na triolu zbydou tři doby-> poměr je 3:3, takže se ve finále shoduje s rytmem normálním. Čtvrtý takt je vyplněn celý -> poměr 3:4 (triola na čtyři doby).
Ve druhém řádku máme srovnání s těmi stejnými skupinkami, ale ve 3/4 taktu. Rozdíl se nám vyskytne mezi posledními takty: oba taky jsou celé vyplněny triolou, poměr rytmu je však rozdílný (3:4 vs 3:3).
V samotných triolách (nebo jiných ryt. skupinách) nemusí být nutně všechny noty stejně dlouhé. Můžou se v nich dokonce vyskytovat i pomlky. Teoreticky můžeme mít triolu v triole.