Hydraulofony jsou hudební nástroje, které k tvorbě zvuku využívají tekutinu, především vodu. Ve skutečnosti je hydraulofon názvem jednoho určitého nástroje (viz níže). Neboť tato poněkud obskurní skupina nástrojů nebyla před vynálezem hydraulofonu nikdy pořádně prozkoumána, dal tento nástroj název celé skupině. Správně bychom ale měli hydraulofony jako skupinu nazývat tekuté, nebo vodní hudební nástroje. Většina hydraulofonů funguje na principu již existujících nástrojů, nemůžeme jim tedy přiřadit vlastní čeleď v řazení Hornbostel–Sachs, z fyzikálního hlediska ale ano.

Hydraulofon (vodofon, nebo podvodní varhany) je vodní hudební nástroj vynalezen Stevem Mannem roku 2005. Je to tedy velmi mladý nástroj, a přesto našel rychle velkou oblibu. Funguje na principu píšťal- místo vzduchového sloupce kmitá voda. Nástroje fungující na stejném principu můžeme nazývat anglicky woodwater (reference z woodwind). 

Water hammer-phone je další vynález Steva Manna. Tento ne-příliš známí hydraulofon, však též zajímavý, funguje na principu vodního kladiva. Je to tedy takový vodní idiofon. Hráč tluče do speciálních trubic s kapsulovou nádobou na konci, do které je zespoda čerpána voda. Úderem hráčovy dlaně dojde k náhlé změně tlaku a vniku rázové vlny, což tvoří zvuk. 

Hydraulis (vodní varhany, nebo varhany v lázni) je speciální druh píšťalových varhan s menšími rozměry. Vzduch do píšťal je zde vpravován pomocí speciálního vodního mechanismu, fungující na vztlaku. Díky tomu pro běh varhan nejsou potřeba velké měchy. Stačí pouze přítomnost malého pístu, který může hráč stlačovat nohou. Zvuk tedy tvoří vzduch vodou tlačený, takže správně bychom hydraulis mezi hydraulofony zařazovat neměli. Ale co na tom sejde, že?