Hudební žánr či styl je množina prvků, které jsou pro nějaký určitý druh hudby charakteristický, něco, co je spojuje, sdílí stejný hudební jazyk, nebo kulturní podtext. Můžeme řící, že žánr je velká skupina společných obecných vlastností, nýbř hudební styl je konkrétnější a zahrnuje menší scénu (např jazz je žánr, z kterého se odvynuly styly jako bebob, swing a mnohé další). Ale v běžné mluvě se tyto dva termíny nezozlišují, poněvadž je většinou dosti neurčité, jak daný žánr vznikl. Všechny žánry a to jakkoliv odlišné se stále navzájem ovlivňují, proto neustále vznikají nové a nové. 

Hudbu můžeme rozdělit mnoha způsoby. Nejvíce se asi nabízí základní rozdělení na:

• lidová (folklórní) / umělá 

• náboženská / světská

• populární / umělecká / tradiční

Většinou užíváme to poslední zmíněné, a tedy rozdělení na hudbu tradiční, uměleckou a populární. 

Tradiční (folklórní, či lidová) hudba se přenáší mezi lidmi většinou ústně a konkrétní písně se povětšinou pojí s nějakou tradicí. Každá kultura na světě má svoji lidovou hudbu, které se od sebe často velmi liší. Folklórní hudba je úzce spjata s tancem. Folklór nemusíme nutně spojovat s hudbou starou, nebo hudbou bez autora. Nesmíme zaměňovat pojmy folklór a folk, folk je totiž žánr populární hudby.

Populární hudba je žánr, který se dostal do popředí v 18. století. Obecně bychom mohli říci, že populární hudbu od folklóru rozlišuje to, že je tvořena s cílem výdělku či slávy, a proto cílí na větší publikum (napříč kulturami). Je proto jednoduchá (s nadsázkou), aby ji mohlo ocenit obyčejné publikum a mohou ji tedy tvořit méně zkušení, či dokonce nevystudovaní hudebníci. S nástupem nahrávacího průmyslu se populární hudba šíří hlavně skrze nahrávky. Oproti lidové hudbě se mnohem dbá na autorství. Pojem populární hudba nesmíme zaměňovat s popovou hudbou (pop), ta je samostatný podžánr. 

Umělecká hudba je obecný název pro takovou hudbu, pro jejíž porozumění a ocenění je nutné větší pozornosti, popřípadě hudebního vzdělání. Umělecká hudba je složitá; pokud nejsme Mozart její reprodukce dle prostého poslechu je v podstatě nemožná, a proto se šíří notovými zápisy. Jednoduše řečeno, umělecká hudba je taková, kterou si jen tak u táboráku nezahrajeme. Nutno podotknout, že mezi umělecké styly nepatří jen hudba vážná a klasická, ale i složitější styly jazzu či rocku, nebo experimentální hudba. Mezi uměleckou hudbu můžeme řadit hudbu takovou, která dosahuje vyšší literární hodnoty. Umělecká hudba nemusí být nutně extrémně složitá a překombinovaná, může být i velmi minimalistická.