Toto je jediný článek, který napsal David. Za kvalitu informací neručím:)
Blues je hudební styl který vznikl na jihu USA v afro-americké, chudé a otrocké komunitě. Jeho počátky jsou jasně vidět už v druhé polovině 19. století. Blues je mix hudby afrických národů a křesťanských spirituálů. Ale později je také zásadně ovlivněn evropskou a americkou folkovou (folklorní) hudbou. Z bluesu se vyvinula většina populárních žánrů. Například zrychlením bluesového rytmu a malými změnami frázování vznikl tehdy nový styl Rock’n’roll.
První hlavní představitelé bluesu pochází pochopitelně z USA. Jsou to umělci většinou z jižních států (Mississippi, Alabama, Texas, Louisiana......). Mezi tyto představitele patří třeba Robert Johnson, LeadBelly, Big Bill Broonzy a další. Blues se rychle rozšířil po celé Americe a na většině místech se uchytil. Příklad toho je město Chicago, kde vznikl bluesový pod-žánr zvaný Chicago blues, jehož hlavní představitel je "The Father of Chicago Blues" Muddy Waters.
Když se blues dostal do Evropy chytilo se ho mnoho umělců a blues si přetvořili. Rytmus se zrychlil a především vlivem rock’n’rollu vznikl blues-rock. Mezi známe představitele blues-rocku patří třeba "Godfather Of British Blues" John Mayall, Eric Clapton, Peter Green a další.
W.C. Handy je považován za otce blues [1]
Zde jsou příklady bluesových představitelů:
John Mayall, Eric Clapton, Peter Green, JJ Cale, Robert Johnson, LeadBelly, Big Bill Broonzy, Muddy Waters, B B King. John Lee Hocker, Keb Mo, Buddy Guy, Gary Moore, Skip James, Howlin Wolf
V ČR: Michal Prokop, Ivan Hlas, Vladimír Mišík, Petr Kalandra
V bluesu i v žánrech od něj odvozených (jako Rock’n’roll, Rock aj) se melodie písní pohybuje v rámci bluesové stupnice. Bluesové stupnice jsou vždy odvozeny od mollové pentatoniky, globálně hojně užívané stupnice o pěti tónech. Od této stupnice se dále odvozují další přidáním tzv. blue tones (modré tóny), které dělají ten bluesový feeling. Užití blue tones závisí na tónině a hudebníkově stylu. Někde se hold hodí jiné tóny než jinde.
Základem většiny bluesových písní je tzv. bluesová dvanáctka. Je to akordový doprovod v rámci dvanácti taktů. Akordy jsou odvozeny od určité stupnice (tóniny), ve které se zrovna hraje a to následovně: Základ dvanáctky jsou tři akordy. Jeden je utvořen od tóniky (prvního tónu stupnice), další od subdominanty (čtvrtý tón stupnice) a poslední je odvozen od dominanty (pátý tón). Tyto akordy se odvozují od diatonické stupnice (klasická dur a moll) dané tóniny. Akordy jdou po sobě v následujícím pořadí.
T-T-T-T T-S-T-T
S-S-T-T nebo S-S-T-T
D-S-T-D D-S-T-D
Akordy mají většinou přidanou malou septimu, jsou to potom septakordy. Pro příklad bluesová dvanáctka v Ami:
Blues je typicky ve čtyř-čtvrťových taktech a důraz je vždy kladen na druhou dobu. První doba zní tedy odlehčeně a druhá pevně. Blues je často nepřesně frázován kvůli vytvoření atmosféry a napětí. Z bluesového rytmu vychází například rytmus Rock’n’rollu.
Slovo blues znamená v angličtině slovo smutný a vyjadřuje ponurou náladu. O bluesu se také říká, že je kňouravý, smutný a melancholický. Je pravda, že texty bluesových písní tomu často odpovídají, ale není se čemu divit, když blues vznikal v nejtemnějších chvílích černošské populace v USA.
Bluesové texty často obsahují smrt, chmury každodenního života, úskalí vztahů...
Naproti tomu je ale fakt, že blues je tak rozšířený, že existují písně jejichž texty jsou skoro až juchavé (bluesové tucky).
Zdroje externích obrázků:
[1] uploaded to Wikipedia by Mink Butler Davenport, Public domain, via Wikimedia Commons[2] Matt Gibbons, CC BY 2.0 https://creativecommons.org/licenses/by/2.0, via Wikimedia Commons[3] gabinete de prensa de BB KINg -Road Manager Paco Martin, CC0, via Wikimedia Commons[4] Jean-Luc, CC BY-SA 2.0 https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0, via Wikimedia Commons