Tónický kvintakord 

je základním kamenem všech ostatních akordů. Akord se skládá z tóniky (=první stupeň stupnice) , od které se odvodí tercie a čistá kvinta (proto kvintakord). U durových akordů je tercie velká, u mollových je malá. Jednoduše řečeno, tvoří ho první, třetí a pátý stupeň stupnice. Vytvoříme tak takového sněhuláka.

Značení

Kvintakord jednoduše značíme písmenem - tónem na kterém stojí. Například značka pro tonický kvintakord odvozený od G-dur značíme prostě písmenem G. Pokud je akord mollový, za značku se přidá koncovka -m (nebo -mi), která symbolizuje malou tercii. V klasicistním značení molový akord označujeme malým písmenem: Am = Ami = a = ami. V jazzové notaci se mollový tónorod často značí pouhou pomlčkou: Am = A-

Obraty kvintakordu

Když mluvíme o obratu akordu, v podstatě se tím myslí forma akordu, kde jsou jeho tóny v jiném než základním pořadí. Obrat akordu uděláme tak, že jeho první stupeň zvýšíme o oktávu. Tím se změní interval mezi jednotlivými stupni akordu.

• Sextakord není postaven na tónice, ale na třetím stupni stupnice. V praxi to vypadá tak, že první tón akordu skočí o oktávu výše. Mezi prvním a posledním tónem akordu tím vznikne sexta.

• Kvartsextakord je postaven na kvintě, tedy na pátém stupni stupnice (=dominanta). Můžeme ho odvodit od sextakordu přesunutím jeho prvního tónu o oktávu výše. Mezi tóny akordu tak vznikne kvarta a sexta.

Jelikož má kvintakord pouze tři tóny, má jen dva obraty. U akordů, které se skládají z více tónů, je obratů logicky více.